Dospělí Remízku
Aneta Ira - předsedkyně spolku Lesní mateřská škola Remízek, z. s., ředitelka Lesní mateřské školy Remízek
Vystudovala jsem fyzioterapii na univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Učitelství pro mateřské školy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Již na gymnáziu jsem sbírala pedagogické zkušenosti, nejprve ve speciální škole ve Strakonicích, z vysoké školy mám zkušenosti s osobní asistencí postižených dětí a hipoterapií. Jako fyzioterapeut jsem pracovala až do nástupu na mateřskou dovolenou, nejprve v soukromé ambulanci ve Strakonicích a později v nemocnici Písek. Absolvovala jsem řadu specializačních kurzů, například kurz korekce vad nohou, metodiku cvičení dětské jógy, kurz enviromentální výchovy, v současné době jsem zařazena do specializačního kurzu Koordinátor lesní mateřské školy.
Lesní mateřskou školu jsem založila v roce 2013 jako občanské sdružení Dětský klub Remízek, od září 2014 jsem ve školce působila jako pedagog. Remízek vznikl kvůli absenci podobné školky v okrese Strakonice a kvůli nutkavé potřebě umožnit svým a ostatním dětem trávit nejútlejší část dětství v přírodě, volně si hrát s přírodními materiály a vnímat svět všemi smysly. Přestěhováním do krásné pošumavské osady Milčice jsem si uvědomila, že nechci své děti zavírat do přetopených budov a nechat je procházet se okolo rušných silnic. Nyní jsem na mateřské dovolené s dcerkou Anežkou. V Remízku působím jako koordinátor (lepší slovo než ředitelka:-) ).
Petra Troupová - hlavní pedagog
Svůj vřelý vztah k přírodě jsem získala již v raném dětství. Moji rodiče se spolu s dalšími spřátelenými rodinami scházeli na bývalém mlýně, který se nacházel na samotě blízko Horažďovic. Byl obklopen krásnými voňavými borovými lesy, kde jsme strávily jako děti předškolního věku spoustu času. Vzpomínky na pohodu, hry, vůni a bezčasí ve mně zůstaly doposud. Ač jsem od dětství vyrůstala ve městě, do přírody mě to vždy táhlo, a tak jsme se před několika lety s mým mužem přestěhovali do pošumavské vesnice, kde společně žijeme s našimi dvěma dětmi.
Během působení na Remízku jsem vystudovala předškolní výchovu na ZČU v Plzni. Původně jsem ovšem vystudovala obor sociální a charitativní činnost na Univerzitě Palackého v Olomouci. Během studia jsem pracovala v dětských domovech. V Anglii jsem měla možnost působit v domově pro lidi s Alzheimerovou chorobou, poté jsem pracovala ve škole pro děti s autismem. Po návratu z Anglie jsem pracovala v zařízení poskytující sociální služby lidem s mentálním postižením.
Myšlenka lesních mateřských školek mě zcela nadchla od první chvíle, kdy jsem se s ní potkala. Jsem vděčná, že mohu společně s dětmi zažívat Přírodu v průběhu celého roku, cítit její vůni, dotýkat se jí a být v ní přítomna.
Terezie Košnarová - hlavní pedagog
Několikaleté působení na Remízku mě přivedlo k vystudování předškolní pedagogiky na JČU. Tomuto studiu předcházelo studium oboru management lidských zdrojů na VŠEM v Praze. Ještě před studiem ekonomiky jsem několik let studovala obor zootechniky na ČZU v Praze. Z tohoto období jsem získala poměrně široké znalosti v oblasti rostlin, hub a zvířat. Můj hluboký vztah k přírodě vyústil před několika lety k našemu rozhodnutí přestěhovat se z města do malé pošumavské vesničky. Žijeme s dětmi v prostředí malého hospodářství, plně obklopeni přírodou. Vedeme děti k úctě k přírodě, k jejímu poznávání. Snažíme se, aby se rozvíjely ve všech oblastech života v prostředí harmonie, pohody a vzájemného respektu. Jsem moc ráda, že v tomto duchu mohu pokračovat s dětmi v lesní mateřské školce.
Pavlína Rybová - hlavní pedagog
Moji rodiče se kvůli návratu k přírodě přestěhovali z Prahy na vesnici do domu sezahradou, když mi byly dva roky. S mými třemi mladšími bratry jsme trávili většinu času v naší velké zahradě a já cítím, že moje duše má stále do velké míry tvar té zahrady. Od brzkého dětství jsem se začala potulovat sama, nebo s naším psem v přírodě, hlavně v lese. Prožívala jsem tehdy s přírodou a přírodními živly silné sepětí. Hodně času jsem trávila také v turistickém oddílu, kde jsme se toho o přírodě spoustu naučili. Po střední škole jsem se dva roky starala jako au-pair o malé děti v Anglii apotom jsem vystudovala Sociální a humanitární práci v Olomouci. Velkou část praxe během studia jsem strávila v dětském domově a v domě pro děti z ulice na Ukrajině. Po studiích jsem pracovala v Olomouci s lidmi žádajícími o příspěvek na péči, tělesně postiženými lidmi a po přestěhování do Písku hlavně s lidmi s duševním onemocněním.
Na mateřské dovolené se svými dvěma dětmi, Matylkou a Kubíčkem, jsem se začala zajímat o různé možnosti ve vzdělávání dětí. Nadchla jsem se pro práci s dětmi v lesní školce a vystudovala dálkově Předškolní učitelství v MŠ v Plzni. Nedávno jsme se konečně přestěhovali z města do vesnické chalupy se zahradou a já se mohla i se svými dětmi zapojit do fungování v lesní školce Remízek. V současné době absolvuji pohybově-taneční terapeutický výcvik, který je zaměřen i na děti. Cítím velký vděk, že mám příležitost si znovu hledat cesty k matce Zemi a zažívat to se všemi, kteří na Remízek doputují.
Petra Honzíková - asistent pedagoga
Dětsví jsem prožila v hájovně na šumavské samotě, obklopená lesy, horami a zvířaty – nejraději jsem trávila čas v sedle při projížďkách na svém koni. Později jsem si otevřela vlastní jízdárnu, kde jsme pořádali různé kroužky pro děti a organizovali vandry na koních po Šumavě. Když jsme si s manželem pořídili vlastní statek, práce na něm a posléze těhotenství mne přivedlo k rozhodnutí vzdát se jízdárny a věnovat se plně svým (dnes čtyřem) dětem. Začala jsem vést různé kroužky, dětské tábory, organizovat víkendové akce, pomáhat ve školách a školkách, kam moje děti začaly docházet, a snažila se dostat část výuky a činností ven do přírody a přírodu do běžné výuky. Nenapadlo mne, že bych se mohla věnovat práci s dětmi i profesně, protože k oficiálnímu školskému systému jsem měla zásadní výhrady.
Když jsem objevila Remízek, bylo okamžitě jasno, kam nastoupí můj nejmladší syn. Pro mne byl Remízek živoucím důkazem toho, že se i pedagogická práce dá dělat s porozuměním, láskou a ,,čistě" v nejširším slova smyslu. Když jsem byla požádána o výpomoc, neváhala jsem ani chvilku, protože souznění s přírodou, láska k ní, tvořivost, osobitost a respekt ke všemu a všem jsou tady nejen filozofií, ale každodenní praxí a jsem ráda, že k tomu mohu také přispět.
Ladislava Šimáková - kuchařka/provozní, asistentka pedagoga
Celý život jsem pracovala v potravinářství, vítr mě však zavál k tomuto projektu a jsem za to moc ráda. Snažím se vzdělávat v problematice předškolní a alternativní pedagogiky, absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován. Práce s dětmi mě velmi uspokojuje, cítím v ní hluboký smysl a vím, že dětem tímto způsobem můžeme hodně dát. Vstupem Remízku do rejstříku škol a školských zařízení působím hlavně jako kuchařka a provozní. Snažím se připravovat co nejzdravější a zároveň nejchutnější jídla pro naše nejmenší - suroviny nakupuji od místních farmářů a pěstitelů, do přípravy jídel zapojuji i naše děti při "remízkovém vaření". Nadále působím i jako asistent pedagoga.